Rozhovor s Ing. Janem Bukovským, Ph.D. o využití tabletů ZEBRA na plavidlech pro údržbu vodních cest i hlídkových člunů Státní plavební správy a Policie ČR
Jedním z příkladů užití vysoce odolných mobilních zařízení v praxi je zakázka, kterou jsme realizovali pro Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVC). ŘVC v loňském roce vybavilo své složky systémem AIS (automatický identifikační systém) dle novely zákona o vnitrozemské plavbě. Jedním ze tří segmentů AIS jsou vodě odolné tablety ZEBRA, které slouží pro zobrazování map. Zeptali jsme se tiskového mluvčího ŘVC pana Ing. Jana Bukovského, Ph.D., jak ovlivní novela zákona vnitrozemskou plavbu. V příštím příspěvku se budeme věnovat technické stránce.
Jaké povinnosti pro provozovatele a vůdce plavidel zavedla novela č. 135/2019 Sb.?
Novelou zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, byla na vodních cestách Labe a Vltavy od Mělníka po přehradní hráz Slapy zavedena povinnost pro jiná než rekreační plavidla (tj. velké nákladní a osobní lodě i služební lodě užívané státní správou při údržbě vodní cesty a dozorem nad bezpečností) vysílat svou identifikaci a polohu pomocí systému AIS. A zároveň během plavby zobrazovat vůdci plavidla na podkladu elektronické plavební mapy mezinárodního standardu Inland ECDIS polohové informace o ostatních lodích v okolí.
Co je smyslem a účelem této novely?
Do této doby bylo používání AIS dobrovolné, co ale neplnilo podstatu funkce „vidět a být viděn“. Povinnost používat zobrazení na displeji v kormidelně je bezpečnostní opatření, aby vůdci plavidel opravdu kontrolovali reálnou situaci na vodní cestě se zobrazováním lodí přímo na mapě, neboť pouhý textový přehled lodí na displeji transpondéru AIS s jejich vzdáleností v metrech od nás není dostatečně vypovídající.
Jakým způsobem automatický identifikační systém ovlivní plavební provoz? Jaké výhody přináší?
Automatický identifikační systém není jen o bezpečnostní povinnosti ukládané státem, ale je to v první řadě významná pomůcka vůdcům plavidel, jejich provozovatelům i řízení provozu na vodní cestě jako takové. Vůdci plavidel velmi oceňují, že pomocí AIS vidí na mapě skutečnou polohu lodí, která nemohou vizuálně pozorovat, protože jsou za obloukem nebo je snížená viditelnost. Vůdce plavidla zná identifikaci lodě, tudíž v úžinách, u plavebních komor, vývazišť a přístavů předem nejen vidí, zda je úžina obsazena a kterým směrem, jak velká loď pluje, ale také může lodní radiostanicí přímo cíleně oslovit tu loď, se kterou potřebuje proplouvání obtížnými místy zkoordinovat.
Dispečeři ve středisku RIS rovněž pracují s aktuálním přehledem situace na vodní cestě a skutečná vzdálenost připlouvajících lodí se zobrazuje i obsluhám plavebních komor, aby mohli optimálně plánovat jejich provoz. Cílem je na jediný displej prohlížečů map soustřeďovat i aktuální informace o omezeních provozu, vodních stavech apod.
Která kritéria zazněla při výběru zobrazovací technologie?
Na plavidlech se realizují různé technologie zobrazování elektronické plavební mapy. Prohlížeče map standardu ECDIS jsou obvykle zobrazovány na operačním systému Windows. Velké lodě vyžadují velké, nejlépe stabilně zabudované displeje, nicméně vybavována byla i plavidla služební správců vodních cest, Státní plavební správy a Policie ČR, kde je naopak účelné umístění kompaktních malých zobrazovačů. Ředitelství vodních cest ČR vypsalo výběrové řízení na dodávku těchto kompaktních zařízení, ve kterém zvítězila firma VARS BRNO a.s. s tablety Zebra, na kterých bude používán software prohlížeče map PC-Navigo.
Jaká plavidla byla touto technologií vybavena?
Kompaktní zařízení prohlížečů se instalovala na služební plavidla délky od 7 do 12 m, které mají omezené prostorové podmínky kormidelen. Jedná se o plavidla pro údržbu vodní cesty správců vodních cest i hlídkových člunů Státní plavební správy jako plavebního úřadu a Policie ČR. Vybaveno bylo 20 plavidel.
Jakým způsobem tablety využívají jednotlivé složky?
Tablety s prohlížeči byly instalovány do dokovacích stanic pevně instalovaných v kormidelně v zorném úhlu vůdce plavidla, aby mohl s tabletem pracovat během řízení lodě a neomezoval ho při této činnosti. V některých plavidlech je uživateli vítáno, že je možné tablet jednoduše sejmout a odnést z plavidla. Na plavidle musí být tablet dokovací stanicí připojen nejen k napájení, ale také k transpondéru AIS (který musí být pevně zabudován) včetně antén GNSS.
Máte již zpětnou vazbu z terénu? Jak se implementace systému AIS odrazila v reálném provozu?
Plavidla jsou zatím vybavena jak krátce, takže zkušenosti z reálného provozu ještě nemáme. Nicméně někteří vůdci plavidel plavební mapy Inland ECDIS se systémem AIS znají ze své praxe, a tak mají velká očekávání, že informace o situaci na vodní cestě budou mít i na těchto služebních plavidlech. Vůdci ostatní velkých lodí se naopak těší, že budou mít přehled i o aktuální poloze lodí provádějících údržbu plavební dráhy.