Hrot24: Digitální dvojčata a lasery. Technologie už teď mění údržbu českých dálnic, říká manažer Vars Brno

Digitální dvojčata a lasery. Technologie už teď mění údržbu českých dálnic, říká manažer Vars Brno

Hrot24, 13. 4. 2026

► Od laserového mapování vozovek po digitální dvojčata dálnic. Technologie posouvají údržbu infrastruktury k větší efektivitě. Jaké úspory už přinášejí a kde narážejí na limity?

Správa silnic se mění rychleji, než je na první pohled vidět. Místo oprav „až když je pozdě“ nastupuje řízení podle dat, predikcí a detailní diagnostiky. Technologie, které ještě nedávno patřily do výzkumu, dnes pomáhají rozhodovat o miliardových investicích i každodenní údržbě.

Digitalizace přitom neznamená jen nové nástroje, ale i změnu myšlení. Jak moc už dnes data skutečně šetří peníze, kde narážejí na realitu a co přinese nástup umělé inteligence? O tom mluví David Novák z Vars Brno, firmy, která stojí za řadou klíčových systémů pro správu dopravní infrastruktury v Česku.

► Digitalizace správy silnic už dnes běží v praxi. Můžete laikům vysvětlit, o co jde?

Digitalizace správy silnic znamená především to, že rozhodování o údržbě a opravách komunikací se stále více opírá o data, nikoli pouze o vizuální kontrolu nebo zkušenost jednotlivých správců. Moderní systémy dokážou shromažďovat informace o technickém stavu vozovek, intenzitě dopravy, historii oprav nebo o tom, jak se konkrétní úsek silnice v čase zhoršuje. Tyto informace se ukládají do databází a analytických systémů, které správcům komunikací umožňují plánovat údržbu systematicky a dlouhodobě.

Díky tomu je možné například předem identifikovat úseky, kde se blíží výraznější degradace povrchu, a opravit je ještě ve fázi, kdy je zásah výrazně levnější než kompletní rekonstrukce. Digitalizace tedy ve své podstatě znamená přechod od reaktivní údržby k řízení infrastruktury na základě dat. V praxi to dnes znamená například využívání systémů hospodaření s vozovkami, které pracují s degradačními modely a dlouhodobými datovými řadami.

Systém hospodaření s vozovkou (SHV), který využívají i správci komunikací v Česku, umožňuje sledovat stav silniční sítě v čase a simulovat různé scénáře údržby. Prediktivní modely dokážou odhadovat, kdy a jak se konkrétní vozovka začne zhoršovat, a pomáhají plánovat opravy tak, aby zásahy byly účinné a zároveň minimalizovaly dopad na dopravu i veřejné rozpočty.

► Když se podíváte na začátek roku 2026, kde konkrétně vidíte, že data a chytré systémy opravdu šetří peníze – a kde se to naopak zatím jen slibuje?

Největší přínos je dnes vidět v oblasti plánování údržby a prioritizace investic. Systémy hospodaření s vozovkami dokážou modelovat vývoj stavu silnic a pomáhají správcům rozhodnout, které úseky má smysl opravovat dříve a které mohou ještě několik let počkat. Tím se výrazně snižuje riziko, že se peníze utratí na méně důležitých místech, zatímco jiné úseky mezitím výrazně zhorší svůj stav.

Reálné úspory se projevují také v koordinaci oprav. Pokud mají správci přehled o stavu infrastruktury a plánovaných investicích, mohou lépe sladit opravy vozovky, mostů nebo inženýrských sítí a vyhnout se situacím, kdy se jedna silnice opravuje několikrát během krátké doby.

Velký přínos má i moderní diagnostika komunikací. Ekosystém CleveRA vyvinutý a spravovaný odborníky Vars Brno například umožňuje prostřednictvím CleveRA Car sbírat velmi přesná data o stavu vozovek za běžné provozní rychlosti pomocí laserových systémů a kamer.

Technologie typu LCMS2, tedy Laser Crack Measurement System, představuje zásadní kvalitativní posun oproti běžným mobilním mapovacím systémům. Nabízí až stonásobně vyšší rozlišení, což umožňuje zachytit i mikroskopické změny povrchu vozovky, které jsou standardními metodami prakticky nezjistitelné.

Právě jemné trhlinky, počínající deformace nebo změny textury povrchu často fungují jako první varovný signál budoucích poruch. Data se následně vyhodnocují pomocí analytických nástrojů a porovnávají se s historickými měřeními. Čím větší je objem dat a čím delší je časová řada, tím přesnější a hodnotnější jsou následné predikce.

Prediktivní modely dokážou odhadovat, kdy a jak se konkrétní vozovka začne zhoršovat, a pomáhají plánovat opravy tak, aby zásahy byly účinné. Právě díky kombinaci přesné diagnostiky a prediktivních modelů je možné přecházet z havarijních oprav na plánovanou preventivní údržbu.

Naopak v některých oblastech, například v plně autonomním řízení údržby nebo v kompletní automatizaci rozhodování pomocí umělé inteligence, jsme zatím spíše ve fázi pilotních projektů. Technologie existují, ale jejich reálné nasazení v každodenní správě infrastruktury zatím vyžaduje další zkušenosti a postupnou integraci do stávajících procesů. Unáhlený postup by mohl přinést více škody než užitku.

► Dřív se silnice často opravovaly až ve chvíli, kdy už byly ve špatném stavu. Jak se podle vás změnilo uvažování správců komunikací teď, když mají k dispozici systémy jako SHV a CEV

Zásadní změna spočívá v tom, že správa komunikací se postupně posouvá od reakce na problém k jeho prevenci. Díky SHV (systémům hospodaření s vozovkami) mají správci k dispozici dlouhodobý přehled o stavu celé sítě a mohou sledovat, jak se jednotlivé úseky vyvíjejí.

CEV (Centrální evidence vad) navíc umožňuje rychle sdílet informace o konkrétních problémech, například výtlucích, deformacích nebo poškození povrchu. Jde o provozní aplikaci, která automatizuje procesy běžné údržby a zároveň umožňuje kontrolu výkonu externích dodavatelů údržby. Správce komunikace tak má aktuální přehled o stavu sítě i o tom, jak probíhá samotná údržba.

Propojení se systémem hospodaření s vozovkami pak vytváří kompletní datový základ pro rozhodování. SHV se zaměřuje na strategické plánování větších oprav a rekonstrukcí, zatímco evidence řeší každodenní provozní údržbu. Díky jejich propojení mohou správci komunikací lépe koordinovat jednotlivé zásahy a plánovat opravy v optimálním čase.

Výsledkem je postupný přechod k preventivní údržbě. Menší zásahy provedené včas dokážou výrazně prodloužit životnost komunikace a zároveň snížit celkové náklady na její správu.

► Dálnice D4 je první stavbou v Česku, která má plnohodnotné digitální dvojče. Co vás při jejím provozu zatím nejvíc překvapilo?

Digitální dvojče umožňuje správcům infrastruktury pracovat s kompletním digitálním modelem stavby, který obsahuje informace o konstrukci, technologiích i historii provozu. V případě dálnice D4 je zajímavé především to, jak rychle se ukazuje praktická hodnota těchto dat v provozní fázi. Pozitivní zkušeností je zejména to, že digitální model výrazně usnadňuje orientaci ve stavbě a práci s dokumentací.

Správce má okamžitý přístup k informacím o jednotlivých objektech nebo technologiích a může rychle reagovat při údržbě nebo řešení provozních situací.

► BIM se dlouho bral hlavně jako nástroj pro projektanty. Dnes se ale dostává i do běžné údržby. Kde už podle vás dává jasný smysl a kde zatím naráží na realitu provozu?

BIM se dnes postupně posouvá z fáze projektování do fáze provozu infrastruktury. Největší přínos má tam, kde je potřeba pracovat s velkým množstvím informací o stavbě, například u složitějších dopravních staveb, tunelů, mostů nebo technologických celků.

V těchto případech BIM umožňuje správcům rychle se orientovat v konstrukci objektu, plánovat údržbu a lépe koordinovat zásahy. Digitální model se tak stává jakousi „datovou mapou“ celé stavby, která je využitelná po celou dobu její životnosti.

Naopak u jednodušších staveb nebo tam, kde ještě nejsou plně nastavené procesy práce s daty, může být přínos zatím omezený. BIM totiž není jen technologie, ale především způsob práce s informacemi napříč celým životním cyklem stavby. Správa komunikací se postupně posouvá od reakce na problém k jeho prevenci.

► Hodně se mluví o tom, že umělá inteligence dokáže předpovídat poruchy a pomáhat s plánováním oprav. Nakolik se na tyto výstupy už dnes dá spolehnout, a kde musí pořád rozhodovat zkušený člověk?

Analytické modely a prvky umělé inteligence dnes dokážou velmi dobře pracovat s historickými daty a identifikovat trendy ve zhoršování stavu vozovek nebo infrastruktury. Díky tomu mohou pomoci například při tvorbě dlouhodobých plánů údržby nebo při simulaci různých investičních scénářů.

Velkou roli zde hrají také data z moderních diagnostických systémů. Pokud jsou k dispozici detailní měření z mobilních diagnostických vozidel, laserových skenerů nebo kamerových systémů, mohou algoritmy velmi přesně sledovat vývoj jednotlivých typů poruch a porovnávat je v čase.

Je ale důležité říct, že tyto nástroje nejsou náhradou odborného rozhodování. Výstupy modelů vždy vycházejí z dat, která mají k dispozici, a z předpokladů, na kterých jsou postaveny. V praxi proto stále hraje zásadní roli zkušený správce nebo technik, který dokáže výsledky interpretovat a zasadit je do reálného kontextu provozu, dopravního zatížení nebo lokálních podmínek.

► Digitální systémy dnes propojují správce silnic, dodavatele i záchranáře. Mění to podle vás roli státu a krajů? Stávají se z nich spíš „manažeři dat“ než klasičtí investoři do silnic

Digitalizace určitě mění způsob, jakým stát a regiony infrastrukturu spravují. Vedle samotných investic do staveb roste význam práce s daty a koordinace jednotlivých aktérů. Digitální nástroje dnes umožňují propojit různé typy údržby a zapojené subjekty, od správců komunikací přes dodavatele až po složky integrovaného záchranného systému.

Díky tomu mohou správci komunikací plánovat zásahy efektivněji, lépe koordinovat jednotlivé práce a minimalizovat dopady na provoz. Správci komunikací tak stále častěji fungují jako integrátoři informací, propojují data z různých systémů, sdílejí je s dalšími organizacemi a využívají je pro strategické rozhodování o investicích.

To ale neznamená, že by jejich role investora mizela. Spíše se rozšiřuje o schopnost řídit infrastrukturu komplexněji a dlouhodoběji, právě díky dostupným datům.

► Když se na to podíváte s odstupem: co bude pro budoucnost správy silnic důležitější, další technologie a algoritmy, nebo změna myšlení lidí, kteří o opravách a investicích rozhodují

Technologie jsou důležité, ale samy o sobě nestačí. Největší změna se odehrává v přístupu k řízení infrastruktury. Pokud mají digitální nástroje přinést skutečný efekt, musí být doplněny změnou v tom, jak se s daty pracuje a jak se podle nich rozhoduje.

Správa silniční sítě je dlouhodobá disciplína, kde se výsledky rozhodnutí často projeví až po letech. Právě proto je klíčové, aby rozhodování bylo systematické, transparentní a opřené o kvalitní data. Technologie tedy poskytují nástroje, ale skutečný posun přichází ve chvíli, kdy se data stanou běžnou součástí každodenního rozhodování o infrastruktuře.

Právě kombinace přesné diagnostiky, dlouhodobých datových řad a prediktivních modelů může v budoucnu zásadně změnit způsob, jakým se spravují silniční sítě a zároveň pomoci využívat veřejné prostředky mnohem efektivněji.

 

ZDROJ: https://www.hrot24.cz/clanek/revoluce-spravy-silnic-data-ai-digitalni-dvojce-vars-brno-david-novak-rozhovor-HGLX6

Autor: Tomáš Tománek